Zde, v Holandsku, je vše jinak: královská rodina a holandská vláda třeba nesídlí v hlavním městě, nýbrž v podstatně menším, o to však elegantnějším Haagu.

Půvab a výstavnost tohoto města spočívá v mimořádné koncentraci rozlehlých paláců, ojedinělých muzejních expozicích. Dále nenásilné kombinaci staré i nejmodernější architektury a zejména množství zeleně a parků, činících z Haagu nejzelenější město Holandska (a to v této zemi už něco opravdu znamená…). To i díky tomu, že průmyslová odvětví tu nikdy nevznikla. Kromě královské rodiny, vlády a obou komor parlamentu se tu zcela logicky soustředila také kompletní diplomatická obec, správní orgány, ale i významné banky, obchodní organizace a firmy. Často se mu také přezdívá „druhé hlavní město Holandska“. Během staletí to byl především Haag, kde se formovala holandská státnost, byla také období, kdy se odtud řídila celá země.

   Starší části města obvykle mají charakteristicky široké a dlouhé ulice. Často i typický stavební prvek - cihly - doplňují vápencové či kamenné základny. Domy jsou zde jinak obecně nízké (obvykle 4 patrové), a prudce elegantní. Nákres města je prostornější než je tomu obvyklé v jiných holandských měst. Den Haag má nezvykle málo vodních kanálů, neboť většina z nich byla vyčerpána a zasypána v pozdních letech 19. století.

   Město leží v záp.Nizozemsku nedaleko pobřeží Severního moře, od něhož je odděleno asi 3km pásem písečných dun. Den Haag je sídlem vlády, ústředních orgánů, Mezinárodního soudního dvora OSN... Založení města se datuje k roku 1248, kdy Vilém II začal budovat hrádek v lese, kde chtěl žít po své korunovaci. Té se však již nedožil. Hrádek pak byl přebudován na hrad, který se od r.1250 stal hraběcí rezidencí. Zbytky tohoto sídla jsou dnes známa jako Ridderzaal, v komplexu Binnenhof. Okolo se rozrůstala osada, pojmenovaná Die Haghe ( plot ), v níž od r.1527 zasedal Nejvyšší holandský soudní dvůr a od r.1584 i zástupci nizozemských provincií, tzv. generální stavy a vládní administrativa. Den Haag byl až do roku 1808, kdy obdržel městská práva, "největší vesnicí v Evropě". Nikdy také nebyl opevněn. V současnosti to je moderní město protkané parky a vilovými čtvrtěmi, přitažlivé blízkostí renomovaných přímořských lázní - Scheveningen a Kijkduin. Centrem města je Binnenhof - srdce Haagu a celého státu.

   Další pamětihodnosti města: Mauritshuis (Královská obrazárna Mořicův dům), Schilderijengalerij Prins Willem V. (Obrazárna prince Viléma V.), Het Rijksmuseum Gevangenpoort, Oude Stadhuis (Stará radnice), Grote Kerk (Velký kostel), Vismarkt - rybí trh atd. Zvláštní pozornost si zaslouží Vredespaleis (Palác míru), který byl postaven v l.1907-1913 z finančních prostředků Carnegieho nadace. Založil ji americký průmyslník v oblasti ocelářství a železnic Andrew Carnegie. Díky nadaci existuje např. i Carnegie Hall v New Yorku. Původní záměr nikdy nebyl naplněn, v paláci (novogotická budova s 80m věží), obklopeném velikým parkem, sídlí od r.1946 Mezinárodní soudní dvůr a Akademie pro mezinárodní právo. Některé ze sálů jsou přístupné, v hlavní zasedací síni má svoji stolici i Česká republika, v jiných jsou vystavené umělecké předměty věnované členskými státy.

   2. světová válka město silně poznamenala, jizvy jsou na některých místech patrné dodnes. Královské letectvo tehdy kvůli navigační chybě vybombardovalo střed města, při kterém zahynulo přes 500 obyvatel.

   Městská haagská aglomerace zahrnuje i dvě zřetelná plážová města. Hlavní plážové letovisko Scheveningen, v severozápadní části města, je oblíbený cíl pro turisty a mladé lidi. S 10 milióny návštěvníky ročně to je nejpopulárnější plážové město v Beneluxu. Kijkduin na jihozápadě je  druhé plážové letovisko. Je o dost menší a přitahuje hlavně místní lidi.

   Bývalá holandská kolonie Nizozemsko-východních nezávislých producentů (“Nederlands-Indië”, dnes Indonésie) zanechala v Haagu vzpomínku do dnešních dnů. Mnoho ulic je totiž pojmenováno po místech v Holandské Indii, s kořeny slov jako je: “Indisch (e)” a “Indo” . Také je ve městě spousta indo-holandských komunit. Jejich členové městu přezdívají “vdova Indie”.

    Ti, kdo navštíví Holandsko, většinou Den Haag nevynechají a mohou tak obdivovat holandsky netypické paláce jako Huis ten Bosch ( ten je sídlem královské rodiny), a v atraktivitě si nezadají ani další - Koninklijk Paleis Noordeinde, či Vredespaleis (Mírový). Nikdo – ale hlavně děti s rodiči neodolají možnosti spatřit Holandsko v miniatuře – Madurodam. Přední objekty celé země, zmenšené v měřítku 1:25 a doplněné o mobilní modely dálnic, přístavu, letiště a železničního okruhu fascinují každoročně statisíce návštěvníků. Platí to ještě více ve večerních hodinách, kdy prostor ozařují desetitisíce miniaturních světel.

     Také množství a význam muzeí v Haagu rozhodně stojí za pozornost.

BINNENHOF

Tento komplex správních a reprezentačních budov je srdcem Haagu, politickým centrem celé země, sídlem vlády a parlamentu. Právě zde návštěvník pocítí nejsilněji přítomnost státotvorné historie jednoho z evropských dvorů. Podobně jako Pražský hrad je i Binnenhof (Vnitřní dvůr) vnímám jako hlavní národní památné dědictví, které je potřeba uchovat pro příští generace národa. Stejně jako Pražský hrad se i Binnenhof skládá z několika budov různého slohu.

Jsou zde organizovány prohlídky, které předchází videozáznam o historii Binnenhofu, jejichž vrcholem je návštěva Rytířského sálu ze 13.století.

   Ridderzaal (Rytířský sál) je bezesporu nejcennější stavbou a dominantou celého hlavního nádvoří. Gotická stavba z dob hraběte Viléma II., otce Florise V., s vysokým štítem lemovaným válcovitými štíhlými věžemi, je srdcem celého Haagu. Původně sloužil jako hodovní síň. Pak odsud byla po staletí řízena země a dodnes zde, v trůnním sále s atmosférou bohaté historie země, je královniným příjezdem a proslovem zahajováno zasedání parlamentu.

STARÁ RADNICE

Od středověku se město Den Haag sestávalo ze dvou částí; každá se všemi charaktery náležící samostatnému městu. Tehdejší dvorana žila v prosperujícím okolím okolo jezera Hofvijfer a Lange Voorhout  a ve vesničce Die Haeghe okolo Velkého kostela a radnice žili prostí měšťané a kupci.

   Budova radnice byla postavena nad středověkém sklepením v roce 1546 a je jedním z prvních příkladů renesančního stylu v severním Hollandu. Koncem 17. století byla obohacena o svou věž. Radnice je vlastně menší replikou radnice v Antwerpách. Bohatě dekorované fasádě dominuje latinský výrok:Ne Jupiter Quidem Omnibus. Sochy znázorňují Spravedlnost a Jistotu.

   Budova byla restaurována v letech 1968 – 75. V dnešní době je radnice využívána pouze pro svatební obřady. Díky svému romantickému vzhledu je velmi oblíbená u novomanželů.

NOORDEINDE

Ačkoliv královská rodina sídlí na východě města v lesíku v paláci Huis ten Bosch , za prací jezdí král Vilém Alexander právě sem, do paláce Noordeinde. Jeden z mnoha paláců v Haagu byl postaven v roce 1533. Prvním obyvatelem byla Louise de Coligny, poslední manželka Viléma Mlčenlivého. V roce 1640 si místodržící Frederik Hendrik objednal architektonickou přestavbu v klasicistní palác a zároveň s Amalii van Solmsovou postavil již zmíněný palác Huis ten bosch. Ve vlastnictví oranžské rodiny je palác Noordeinde od roku 1748. Od té doby sloužil jako domovské sídlo mnoha králům a královen. Oba paláce byly monarchy využívány až do francouzské nadvlády a od té doby až do 2. Světové války sloužil jako residence pouze tento palác. Během druhé světové války královna Wilhelmina žila v exilu v Anglii. Palác byl při válčení naštěstí jen lehce poškozen. Po návratu z exilu žila královna v několika vilách v Nieuwe Parklaan. Její dcera královna Juliana tady, v Noordeinde nikdy nežila. Do roku 1977 palác hostil Institut pro sociální studie, ale po drastické renovaci v roce 1984 se královna Beatrix rozhodla palác využívat jako své pracoviště.  Ta zde úřadovala až do roku 2013. Nyní zde tedy pracuje její syn, král Vilém Alexander, a to vždy od 9:00 do 17:00 ( podle vlající vlajky tak poznáme jeho přítomnost ). Za palácem je veřejnosti přístupná palácová zahrada. V den Prinsjesdag ( zahájení zasedání parlamentu ) odtud král jede ve zlatém kočáře do Binnenhofu.

PASSAGE

Tato obchodní pasáž je jedinou přeživší vzpomínkou v Hollandu na tolik oblíbený způsob nakupování v evropských a amerických hlavních městech v druhé půlce 19. století. Pasáž má tři křídla. Křídlo Hofweg v expresionistickém stylu bylo připojeno v roce 1928. Další dvě křídla jsou v neo renesančním stylu a datují se od roku 1882. Obchody nabízejí především výběrové zboží.